Starsí básne
|
|
3.6.2010 :
|
...A sbohem
K miliónum versu na svete
pridal jsem jen pár slok.
Nebyly o nic moudrejsí nez písen cvrcku.
To vím. Odpustte mi.
Uz koncím.
Nebyly to ani první slápoty
v mesícním prachu.
Jestlize vsak prece nekdy zazárily,
nebylo to jejich svetlo.
Miloval jsem tuto rec.
A ta, kdyz prinutí mlcící rty,
aby se zachvely,
snadno primeje milence k polibkum,
loudají-li se cervánkovou zemí,
kde zapadá slunce pomaleji
nez v tropech.
Poezie jde s námi od pocátku.
Jako milování,
jako hlad, jako mor, jako válka.
Nekdy byly mé verse posetilé
az hanba.
Ale za to se neomlouvám.
Verím, ze hledat krásná slova
je lepsí
nez zabíjet a vrazdit.
Jaroslav Seifert (vybral VW)
| |
 |
|
2.5.2010 :
|
Máj
Byl pozdní vecer - první máj -
vecerní máj - byl lásky cas.
Hrdliccin zval ku lásce hlas,
kde borový zavánel háj.
O lásce septal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky zel,
svou lásku slavík ruzi pel,
ruzinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v krovích stinných
zvucelo temne tajný bol,
breh je objímal kol a kol;
a slunce jasná svetu jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
Karel Hynek Mácha (úryvek vybral VW)
| |
 |
|
1.4.2010 :
|
Nevsímán chodci
u vasí chýse stojí
kvetoucí kastan.
Jaký zázrak -
svezí zelení prosvítá
slunecní záre.
Já onemocnel
na ceste své, sny moje
jdou zprahlou stepí.
Macuo Basó (vybírá VW)
| |
 |
|
28.2.2010 :
|
JEN BLÁZEN! JEN BÁSNÍK!
(...)
Ne ticho a chlad
a strnulost obrazu,
ne bozí sloup,
vztycený pred chrámy,
ne dverník bozí,
ne! odpurce takových
sousosí ctnosti,
v pralese domovem, nikoli v
chrámu,
pln kocicí nespoutanosti,
jez kazdým oknem se vrhá,
hrr! do kazdé náhody,
po cichu v kazdý prales:
kéz po lesích
mezi pestrosrstými dravci
ses prohánel,
nerestne zdravý a krásný a
pestrý,
na pyscích lacnost,
blazenství výsmechu,
blazenství pekla,
blazenství krve,
loupezný, kradmý a lhavý
ses prohánel...
(...)
Friedrich Nietzsche
(úryvek vybral VW)
| |
 |
|
3.1.2010 :
|
Kdyz v nekonecnu...
Kdyz v nekonecnu, prostém obmen,
vzdy totéz plyne dráhou svou,
a klenby tisícinásobne
vzájemne jako skuté jsou:
ze vseho proudí láska k zití,
z nejmensí jak z nejvetsí z hvezd,
a vsechen zápas, dravost bytí
vecný klid v Bohu a Pánu jest.
Johann Wolfgang Goethe
(Preklad Andela Janousková, vybral VW)
| |
 |
|
18.12.2009 :
|
Prízraky chodí po polích
v severním vetru a omrzlé lesy
po vsech kopcích
tichým cinkáním vetví
vedou v adventním case k jeslickám malých detí
Prízraky jsou stále doternejsí
jeslicky stále vzdálenejsí
je pred Stedrým vecerem 1988
v Cechách
Egon Bondy
Pripravuje VW
| |
 |
|
24.10.2009 :
|
Cizí mraky
Podzim
nebe cást
mraku tak cizích
cervená dole zárí
zelená za oknem zhasíná
mrízoví z vetví listu
vdechuje podzim
pomalu padá
nebe císt
kroku tak cizích
Vladimíra Cerepková
Pripravuje VW
| |
 |
|
20.9.2009 :
|
Ale vlahá, mekká opuka
z Bílé hory
septala mi vlídne do ucha.
Jdi, budes ocarován.
Zpívej, más komu.
A nelzi!
Sel jsem a nelhal.
A vám mé lásky,
jen trochu
Jaroslav Seifert
| |
 |
|
23.2.2009 :
|
The Raven
Once upon a midnight dreary, while I pondered weak and weary,
Over many a quaint and curious volume of forgotten lore,
While I nodded, nearly napping, suddenly there came a tapping,
As of some one gently rapping, rapping at my chamber door.
'Tis some visitor,' I muttered, `tapping at my chamber door -
Only this, and nothing more.'
(První vers, The Raven, Edgar Allan Poe)
| |
 |
|
29.10.2008 :
|
Knezna láska
Knezno lásko
Rekni mne
Kam zmizela
Tajemne
Malá Lou
Má holubice
Kouzelnice
Nevernice
Zvedavost má
Konce nemá
Kde by byla
U Viléma!
(Guillaume Appolinaire,
23. dubna 1915)
| |
 |