Echo

Dávno jsme se smírili s tím, ze po smrti prijdeme do pekla. Po týdnu na chmelu uz alespon víme, jak to tam asi bude vypadat…

Krátce úvodem
Celá nase trída se zbláznila. Pres vsechny varovné signály, které k nám vysílali starsí spoluzáci, jsme se jednohlasne rozhodli vyrazit i letos na chmelovou brigádu. Uvedomovali jsme si sice, ze nás ceká tezká práce v pomerne nepríjemných podmínkách, ale vyhlídka na týden bez skoly a peníze, které nás na konci cekají, byla lákavejsí. Nebudu to obcházet – byli jsme jednoduse debilové.

Doprava, ubytování a strava
Predzvestí neceho, co jeste nikdo z nás nezazil, byl jiz miniautobus rízený postarsím pánem z Rakovníka. Vstup jedinými dvermi, které byly pro jistotu upevneny remenem obepínajícím celý vuz (zrejme za úcelem nerozpadnutí se pri sebemensím pohybu smerem vpred ci vzad), vyvolával silne klaustrofobické pocity i v touto nemocí nepostizených jedincích, obzvláste poté, co jsme ulicku témer ke stropu zabarikádovali krosnami a batohy, nejvýse tricetikilometrová rychlost (z kopce a s vetrem v zádech) pak navozovala pocity – kulantne receno – silné frustrace.

Ubytovne, kde jsme strávili celých 7 cili sedm dní, jsme ríkali hotel. Z recese. Jediným stestím/smulou (dopln dle míry chlípnosti) bylo, ze jsme si zabrali oddelené pokoje pro hochy a dívky (agronomové z Kezevsi totiz neumí pocítat do 4 – puvodne jsme meli slíbeny pokoje práve s takovýmto poctem luzek). V nejlepsí tradici zemedelských objektu jsme se dockali skrípajících a rozpadajících se zelezných paland s nestejne vysokými matracemi, takze jiz chmelnicí samou porádne zkousená páter dostávala v noci dalsí záhul, absence pitné vody a sociálních zarízení, které v nás vyvolávaly predstavy koncentracního tábora. Nastestí jediným sokem, kterého se nám ze strany sprch dostávalo, byly obcasné (casté) výpadky teplé vody, zásoby cyklonu B uz asi vyplýtvali na predchozí brigáde.
Presto se nám dostalo rafinovaného pokusu o likvidaci brigádníku. Slo pochopitelne o salmonelózou az na kost prorostlé sunkafleky, na kterých si z nasí skupiny asi nejlépe pochutnal p. prof. Jirman. Výter (cti: ponizující stourání se v intimních místech címsi, co nemá daleko k vánocnímu stromecku), který jsme povinne absolvovali po návratu, nastestí ukázal, ze nase várka zasazena nebyla. Presto bych se po konzumaci snídaní (ty kupované se daly jíst), polévkových svacin (uz jste jedli blátivou drstkovku se spagetami???), obedu (tak mastné rizoto jsem jeste nevidel), odpoledních svacin (osvedcená kombinace chleba + neidentifikovatelné cosi vydávané za pomazánku opet zafungovala) a vecerí (máte rádi smazený salám s rozvarenými brambory?) v polních podmínkách nedivil, kdybychom nejakou tu chorobu dostali.

Co si mal z matematiky?!? aneb pracovní prostredí chmelnice
Práce na chmelnici je ubíjející. Je zhruba stejne kreativní, jako studenti PORGu, zato vsak o poznání blbejsí. – PORGazeen 28
Predstavte si pole. V tom poli je zapícháno nekolik set sloupu, nad nimi vedou dráty, na kterých jsou zaveseny dráty smerem dolu. Pod nimi se ve vyrovnaných rádcích nacházejí malé chmelové rostlinky. Vy vyfasujete jeden rádek, je vám ukázáno, kterak musíte tri stejne velké slahouny zavést na drát, ostatní otrhat a nechat jednu rezervu, hodná a milá paní (nevadí, ze neumí porádne cesky) vám vysvetlí, ze ke kazdé babce vedou dva dráty, pokud ne, musí je speciálne vyclenení jednotlivci nahodit, ze kdyz budete motat po smeru hodinových rucicek, pravotocivý chmel spadne a budete to muset premotat a X dalsích nezbytných poucek, které vzápetí zapomenete.
Zacnete pracovat a sami si libujete, jak vám to pekne jde, jak se ten chmel dá namotat klidne i obrácene a nic se nestane, ze není problém namotávat vsechny slahouny najednou a ne po jednom, ze prepichovat dráty je zbytecnost, kdyz k nim slahouny dosáhnou a ze se koneckoncu na vytrhávání prebytecných chmelových porostu muzete vykálet. Pískáte si a vesele se usmíváte na svet kolem sebe…

…do chvíle, nez prijde kontrola. At jiz je to „zdvorilý a prátelský“ Slovák Lubo nebo „jeste zdvorilejsí a jeste kamarádstejsí“ Slovák Jogi, nechá vás prejít si rádek a kdyz se mu nebude líbit, klidne vás vrátí podruhé, potretí… podesáté – a vy se budete s jednou babkou plácat treba hodinu. Oblíbené hlásky jako „Co si mal z matematiky?“ – máte namotán spatný pocet slahounu na drátu nebo jste nechali prílis mnoho rezerv (argument, ze se jedná o rezervy rezerv nefunguje :o) – ci „Príste s sebou hodinky na chmelnicu, vraj?“ – namotali jste slahoun obrácene – pak létají vzduchem az nepríjemne casto. Pokud zrovna nesedí v babosedu s placaticí bromexinu a neprovolávají slávu Lasákovi, Bondrovi, ci jinému hokejistovi slovenského dream teamu, muzete pocítat s tím, ze udeláte asi tak tretinu práce. Ale zase porádne.
Nesmíme zapomenout ani na zhoubný vliv pocasí. Kdyz prsí, pracuje se – do té doby, nez zacne porádný chcanec. Posezení v babosedu s Jirmanovými slovenskými vtipy je príjemnejsí, ale zoufalství muze propadnout ten, kdo ocekává, ze se po uklidnení prehánky na rozbahnené pole pripomínající spíse mocál makat nepujde. Není chcanec -> není flákárna a vy se musíte brodit pulmetrovými vrstvami rozmoklé zemedelské pudy a zavádet agresivní a mokré babky. V prubehu týdne se navíc podmínky zhorsují a chmel roste rychlostí 15cm za noc, takze vás ani profesor predcítající Krausova Medová léta nemuze zachránit pred stále zretelnejsím sílenstvím.

To se projevuje proste. At chodíte kdekoli, máte pred ocima hradbu drátu. Kazdá rostlina vám pripomíná chmel, kdyz jdete spát, zavádíte ponozky okolo tyce palandy a sotva zavrete oci, vidíte babku, kterak se vám pomalu ale jiste ovíjí okolo stehen nahoru (pochopitelne proti smeru hodinových rucicek).

Prachy! Prachy! Více prachu!
Jediné, co nás jeste drzelo pri zivote, byla vidina financní odmeny. Jenze. Pokud neudeláte více nez 190 babek v prumeru denne (= 380 drátu/den), pocítá se vám kazdá pouze za padesátník. To znamená, ze 4 zavedené dráty se rovnají jedné korune. Za den je reálné udelat sotva neco pres 100, máte-li stestí na pekný rádek, stihnete i 150 – 200. Výsledkem je prumerný týdenní plat 71,- Kc (jeste jednou upozornuji, ze se nejedná o denní, nýbrz skutecne TÝDENNÍ výdelek) po odectení výdaju za jídlo a ubytování. A to byli i lidé, kterí dopláceli… Navíc je systém postaven na hlavu, protoze nejvíce nedostanou ti, kdo poctive opecovávají vsechny kyticky a snazí se odvést co nejlepsí práci, ale ti, kdo se snazí zavádení vsemi moznými zpusoby osidit a jet co nejrychleji na úkor toho, ze do druhého dne rostlinky spadnou.

Resumé
Máte-li alespon spetku rozumu v hlave (ci jiných cástech tela), nejezdete prístí rok na chmel. Budete drít jako otroci, abyste si vydelali za týden tolik, co v Praze za 2 hodiny podprumerné brigády. Po poli za vámi bude chodit otravný Slovák a buzerovat vás, aby se ukázal pred holkami, které z neho mají akorát tak srandu, coz ovsem pri své inteligenci nechápe. Nebudete mít porádné jídlo, koupat se budete v podmínkách, nad kterými by hygienik zaplakal a v noci si kvuli „vtipným“ postelím ani neodpocinete. Tak si spocítejte, jestli vám to za to stojí… :o)

Malý chmelový slovnícek
agronom = vidlák
babka = chmelová rostlinka
babosed = maringotka
bromexin = alkoholický nápoj s více nez 70% alkoholu, typicky slivovice
chcanec = prudký a vytrvalý dést znemoznující práci na poli
píchák = pracovní nástroj na do/prepichování drátku